AYRIN de Raey (Ayrinka)
rodokmen
výstavní úspěchy
*1.5.2009 – †26.6.2019
.
.
Po té co nám do psího nebe odešla naše první salašnice, milovaná Bára, jsme si už nedovedli život bez berňáka představit a proto jsme hned hledali nové štěňátko. Na stránkách klubu švýcarských salašnických psů jsem našla inzerát, že v Olomouci, v chovatelské stanicic de Raey se narodilo fence Báře Ze Zahrádeckých luk 9 štěňátek. Celá naše rodina se shodla na tom, že je to osud. Naše Bára nám odešla a další, jiná Bára, na svět štěňátka přivedla. Když jsem do CHS de Raey volala, byla jsem hrozně šťastná, že byla ještě štěňátka volná a paní chovatelka nám přislíbila, že nám jednu feňulku zarezervuje. Koncem června 2009 měl být čas k odběru štěňátek a my se nemohli dočkat, až bude opět bydlet berňáček pod naší střechou. Ayrin je tedy naše první fenka bernského salašnického psa s Průkazem původu.
Už od štěňátka byla Ayrinka a v pozdějším věku stále je, velmi temperamentní. Proto jsme spolu od 4. měsíců začali pravidelně chodit na cvičák. Když Ayrin chce tak umí poslouchat na slovo, ale pak si postaví hlavu a nehnete s ní ani párem volů :-). Jindy je to zase neskutečné zlatíčko a mazánek. S Ayrinkou jsem se poprvé zúčastnila výstavy. V dubnu 2010 získala na Národní výstavě v Ostravě ve třídě mladých známku velmi dobrá. Z výstavy, atmosféry, dění kolem, konec konců i ocenění jsem měla velkou radost a hned jsem nás přihlásila v květnu na Klubovou výstavu do Rožnova. Bohužel jak se ukázalo, radost jsem měla jen já. V Rožnově Ayrin utekla z výstavního kruhu a svou tvrdou hlavou mi dala jasně najevo, že se tam už nevrátí. Později jsme si ověřili, že Ayrin vadí výstavní shon a hluk z reproduktorů. Tehdy jsem si řekla, že nebudu lámat nic přes koleno a Ayrinku nebudu zbytečně stresovat. Bylo po vystavování :-). Z toho důvodu jsme Ayrin neuchovnili, zůstala tak pouze jako nádherná okrasa naší zahrady a domácí mazel :-).
.
